Radouňská Sprintrallye 2016

12998623_1002414846479194_7303515520352550510_n

Dva dny před závodem začala panika. První závod jen krůček před námi. Dodělávaly se poslední věci a hlavně nový design na sezonu 2016. Stejně se nic nestíhalo, nervy pracovaly a tak se udělal design jen přechodný, na rychlo – čímž se omlouváme našim milovaným fotografům, že jsme neměli jejich loga. Okolo 18:00 se vyjíždělo. Tomáš jel malinko rychleji než my, takže nám v Radouni už držel místo. Já s Romanem a Milánkem jsme vezli karavan a Jirka, Mojmír a několikrát zmiňovaná „dvanáctsettrojka“ vezli naši Škodu Octavii KitCar. Za to chci a musím poděkovat Jirkovi Michálkovi, protože bez něj by jsme tam tu plechovou krásku jen težko vezli. Do depa v Radouni jsme dorazili pozdě večer a tak se šlo brzo spát.

V pátek ráno jsme se pořádně zabydleli, vyzvedli si papíry a startovní čísla a mohlo se vyrazit najíždět rychlostky. Najíždění probíhalo suprově, tešila jsem se na závod s Romanem čím dál víc. Nadšení z překrásných RZ, absolutně zajištěná bezpečnost RZ, perfektně vyladěný rozpis a hlavně dobrá nálada. V pátek se nám začali sjíždět všichni naši kamarádi = naše Rally Rodina! Po najíždění jsme si sedli a se všemi pokecali o tom co bylo v časech rallyových prázdnin.

Konečně přišla sobota, ta sobota a náš start nové sezony 2016. Jelo se 8 RZ, jednalo se o 2 RZ, které se jely vždy 2x tam a pak se otočil směr a jely se zpátky. Náš start na 1. RZ byl 10:45. Vyrazili jsme plní očekávání! Na první RZ vedl velmi krátký přejezd což pro nás znamenalo jet vlastně úplně studené pneumatiky. To se nám také vymstilo hned při prvním retardéru, kde ho Roman smetl. Auto bylo vyloženě přebržděné… nedalo se ovládat… Tahle RZ pro nás nebyla zrovna vzorová. Musím také zmínit, nevím co jste od Romana slyšeli, ale abych to uvedla na pravou míru (říkala jsem to všem, ale aby to věděli opravdu všichni!!), na 1. RZ, nechci se chválit, ale četla jsem jako profesionál a Roman dělal chyby – ale! Kameru bohužel zapomněl spustit. A však na 2. RZ, kde já jsem to kopala, si kameru zapl…, beztak to udělal naschvál


Můj největší zážitek ale nastal na 5. RZ. Nevím, co se stalo s Romanem, ale najednou byl jako posedlý. Jel neskutečně rychle, čistě a krásně. Já v závoďáku, když odstartujeme vypínám emoce, ale tady…, tady na této RZ jsem se bála a jak rychle začala, tak ještě rychleji skončila.
Pro mě tohle bude další z nezapomenutelných závodů…
Zbývala nám poslední etapa. Po seskupení před RZ 7 jsme citíli nějaké problémy ohledně startování. Auto nechtělo chytat. Nakonec jsme v pořádku nastartovali a jelo se dál. Na startu 7. RZ – předposlední, nás potrápil start znova, odstartovali jsme, ale ne na dlouho. Nedaleko za startem nám auto přestalo jet, Roman tedy jen vypl celou jednotku a naštěstí pro nás se jelo dál – ale i tak nás to stálo minimálně 15 vteřin. Děkujeme Bohu, že nás nechal dojet tu 8. RZ bez problémů.

V servisu jsem zjistila, že máme úplně popraskané kotouče, takže při nás zase stáli všichni svatí.
Dojeli jsme s nádherným výsledkem 2. místo ve skupině A3 a 6. místo absolutně.

Ráda bych ale za náš výsledek poděkovala celému našemu teamu a všem, co nám drželi palce. Konkrétně hlavně Tomášovi Uherovi za to, že nám přes tu zimu dal tu naší krásku tak dohromady a za přípravu kamer. Mojmíru Robešovi a Milánku Hochovi za perfektní práci mechaniků a psychickou podporu, Jirkovi Michálkovi za převoz Octavie a přítomnost „chytrých pindů“, všem pořadatelům za perfektně připravenou soutěž a také všem fotografům, od kterých máme ty užasné fotky – Jan Šmerda (mimochodem ten je NÁŠ), Pietro Fotijev, Roman „ZOZO“ Vrba, Martin Matlas a další…

Největší dík však patří mé životní lásce a mému jezdci Romanu Vlasovi. Za to, že mi umožnil další společný závod s ním a doufám, že ne poslední. A také naší Octavii, která konečně něco vydržela. Díky všem a na dalším závodě Rally Posázaví se na Vás budeme opět těšit ve složení posádky Kuderová Markéta a Uher Tomáš se Škodou Octavií KitCar – Přijeďte nás podpořit. Nashledanou na Posázaví